Vánoční výprava

Bylo, nebylo... Zase jsme se jednou sešli na Mášovně, a bylo nás sedmnáct. Nezmar, Bambus, Anička, Krtek, Tomík, Šmudla, Barča, Kník, Marek, Filip, E.T., Veli, Anika, Pavel se Šárkou Křížů, Maki a jako překvapení roku také Sirča, potvrzující pravidlo "jednou Čtverák, navždy Čtverák".

V pátek večer jsme za tmy dorazili z autobusové zastávky v Bělé k hájovně, a chvíli nám trvalo, než jsme stavení uvedli do provozu. Zejména nošení barelů s vodou a příprava teplé večeře na kamnech jsou nejdůležitější večerní aktivity. Když se všechna kořenová zelenina oloupala, a vývar pobublával, mohly se zahrát nějaké ty hry. Největší úspěch zaznamenala ta, v jejímž uskutečňování hrála roli tabulka čokolády.

Letošní družiny dostaly za úkol pojmenovat se podle vánočního cukroví, takže jsme pod Bambusovým vedením mohli narazit na „Kokosové koule“ a „Vosí hnízda“ v Nezmarově skupině.

 Po vepřovém vývaru jsme se vrhli na noční hru, inspirovanou pověstí o Luciích, které 13. prosince obcházely kolem domů a strašily malé děti. Naše Lucie sice noc neupily, ale zato měly vařečky a honily neposedné děti, které se (kdoví proč) pokoušely dostat papírek se jménem své skupiny do konvice na čaj. První bod si za výhru započítala Vosí hnízda.

V sobotu po snídani jsme se vydali na procházku do Malont. Nebylo sice nutné koupit pečivo, ale v době, kdy se i na Mášovnu dováží potraviny autem, je hezké připomenout si časy, kdy si lidé pro některé věci zkrátka museli dojít do vsi pěšky. Každý měl v kapse 20 Korun, které měl v Malontech vyměnit za jakoukoli svačinu. Tato strategická hra každého procvičila v počtech, zejména když se jednotlivci skládali na brambůrky.

Vrátili jsme kolem třetí odpoledne, snědli špagety a začali se připravovat na štědrovečerní večeři. Vyzkoušeli jsme si práci s vizovickým těstem a připravili ozdoby na stromeček, včetně papírových řetězů. Před večeří jsme stačili druhou plížící hru, za kterou získaly bod Kokosové koule.

Večeři není třeba popisovat, kdo nezažil, neví… J Vánoční dárečky a cukroví byly rozdány a tak nezbývá, než si nechat od Maki přečíst kapitolu z knihy o slečně Peregrinové a jít spát. (Nezmar usnul během 2 minut. J)

Ráno bylo skóre družin vyrovnané, takže přišel na řadu rozstřel. Hra „Ano, Ne“ zůstane v paměti některých ještě dlouho. Zejména vedoucí se dobře bavili, když se v bláznivém závodě zoufalý hráč vrací s nepo řízenou. Poslední hru, a tedy i celou výpravu nakonec vyhrávají Vosí hnízda.

Po obědě a úklidu hájovny – kdy jsme ještě rozbili lavor na mytí nádobí – zamykáme a vyrážíme do Leopoldova. Zlý pan řidič hudrá, ale přese všechny lamenty nás odváží až do Budějovic, a my můžeme jenom konstatovat, že jsme byli v autobuse (skoro) celou cestu hodní. Tak. A to je pro letošní rok konec.

Poslední aktualizace:

Goníček - 21. 05. 2022 - 08:45:34

Náhodné foto

Podporují nás:

Jsme podporováni Jihočeským krajem
Jsme podporováni městem České Budějovice