Výprava na hájovnu

Kronika Rytířské výpravy 22. - 24. 11. 2013

Účastníci: Kírek, Kikina R., Maki, Piši, Šárka, Jay, Žán, Mot, Kikina , Jirka, Vozembác, Tomáš, Švejk, Aduš, Adél, Myška

Příjezd poměrně nacpaným autobusem do Bělé byl kolem páté hodiny a tak již cesta na Hájovnu probíhala za tmy. Nicméně jsme dorazili v pořádku a beze ztrát, až na pár ze sedmadvaceti Jayových vajec, jež se roztloukly, poněvadž jídlo bylo nutno dopravit igelitkovým způsobem. Všichni jsme se zabydleli, zatopilo se, k večeři polívka, nečekaně s vejci a zahuštěná špagetami. Všichni spokojení.

Po krátké chvíli spánku jsme se dověděli, že jsme se ocitli v království, jež bylo napadeno zlými rytíři, a jehož králi musíme vypomoci. Vzbudilo nás řinčení oceli brnění a venku jsme viděli bitvu. Po tom nás předvolalo samotné veličenstvo vládce Joachym. Ten nám doporučil se vyspat na náročné úkoly druhého dne, kdy jsme měli prokázat, že jsme pro tento úděl hodni.

Druhý den časně ráno mladší část výpravy usoudila, že má dost energie, a nedá se říci, že by králova doporučení uposlechla. Snídal se dvoubarevný perník a započal výcvik panošů. Rozdělili se do dvou družin tak, že přebíhali ve výcvikovém prostoru od Rytíře Piši k Rytíři Maki a přeptali se, který bude jejich mistrem. Každá skupina si následně vyrobila korouhev a vlajku. Po výtečném obědě se vydaly obě družiny i se svými atributy na náročnou pouť, avšak každá jinou cestou. Na trase je čekaly všemožné úkoly testující jejich zdatnost, odvahu a čest, zkrátka vlastnosti důležité pro vstup do řádu rytířského. V cíli pak dorazily obě skupiny k mnichovi, který té rychlejší předal důležitý artefakt jako důkaz, že právě její členové jsou skvělými adepty pro královy nejbližší družiníky. Vyhládlí a vymrzlí jsme se nacpali sejráčema a bramborama na loupačku, napili teplého čaje a po večerní četbě upadli do spánku.

V noci k sobě král povolal tajně každého člena výpravy a ve své státnosti ho pasoval na rytíře. Svou odvahu prokázal každý jedinec, neboť družina panošů pod vedením Piši dorazila jen s velmi malým odstupem za první. Vytrvalost i zdatnost všem navíc ztěžovalo značně strašidelné počasí. Chladno a mlha tak hustá, že by jí snad nerozetnul ani nejostřejší meč světla z baterky nejudatnějšího rytíře nás provázela po celou výpravu.

Zůstala s námi až do třetího dne, který byl věnován už jen kolování cancáků a úklidu. Poobědvali jsme špagety s řádně nabroušenou ostrou boloňskou omáčkou, hodnou každého pořádného rytíře, a odkvapili na autobus směrem zpět ke svým obydlím. Doma jsme byli jako na koni.

Smolič kronikář: Kikina R.

Poslední aktualizace:

Goníček - 21. 05. 2022 - 08:45:34

Náhodné foto

Podporují nás:

Jsme podporováni Jihočeským krajem
Jsme podporováni městem České Budějovice