Vánoční výprava

Jako obvykle jsme si dali sraz na nástupišti č. 29 ve třičtvrtě na tři. Sešli se zde Zvonek, Máňa, Nebojsa, Marek, Sirča, Vozembouch, Pája a Škuby. Cesta proběhla bez větších komplikací, pouze nás udivil řidič na trase Budějovice - Kaplice, který obnovil tradici kočovných obchodníků a zlepšoval si finanční situaci prodejem medu přímo na palubě autobusu...

Potom co jsme se ubytovali na hájovně, v rámci možností se poněkud zahřáli a rozdělili si Nebojsovu vysočinu + 2 rohlíky, přijeli ještě Žán a Tom Jáchym, a také Anonym s Kírkem a hlavně s jídlem (hurá).

K večeři byla polívka "co dům a pytlík dal" a pak jsme se dále snažili zahřát různými způsoby...

Také se k nám doneslo, že Máňa slaví dneska narozeniny (17, už je to holt velkej kluk:-)), a tak jsme mu připravili malé překvapení v podobě dortu, který jsme mu vzápětí snědli... 

Samozřejmě nemohlo chybět rozřazení  do družin, a tak jsme na dvoře každý hledali své jméno buďto červenou nebo zelenou barvou na papírku napsané a do sněhu napolo zašlapané. Osud a vedení nás rozdělili takto: Team 1 - Pája, Máňa, Marek, Sirča a Žán. Team 2 - Škuby, Kírek, Tom, Nebík a Vozembouch.

Následovalo hledání úkolu. V rámci jeho plnění jsme se rozběhli úprkem na cíp, kde jsme zvučným hlasem zazpívali některou z našich půvabných vánočních koled. A začali se zamýšlet nad dárkem pro Martu... 

V sobotu ráno nás vzbudila zima. Bohužel bůhvíproč nevyhnala ze spacáků velké vůdce ve štábu, a tak jsme posnídali až... no, ani ne v půl jedenácté...

Rozhýbali jsme se při eskymácké honičce v pečlivě vyšlapaném bludišti na hřišti před hájovnou, a pak se téměř všichni věnovali jízdě na bobové dráze na Jelením (od Ohňáku vždycky dolů a pak zase nahoru a tak pořád dokola:-)).

Protože páni vedoucí byli výborně  instruováni jak správně péct špekáčky (jsou hotové, když jsou upečené, že...), vydařil se nám i oběd, pouze Kírek si stěžoval že se to nedá krájet , za což byl odměněn mytím nádobí, společně s Nebojsou.

Po nutném poledním klidu jsme byli vypraveni na oblíbenou procházku. Tentokrát jsme to stihli ještě celkem za světla... Cesta vedla po svážnici za kuchyní, pořád dál, a návrat - již tradičně - po červené na cíp. Během procházky jsme plnili 10 úkolů. Asi čtyřminutový tábor ticha, střelba šiškou do stromu, přenášení zapálené svíčky, podepisování na strom, nejmladší a nejstarší museli jít se zavázanýma očima  (Kírek a spol. vedli své svěřence do křoví a srázů, bohužel je nemohl nikdo ztrestat, neboť jediná přítomná autorita byla dočasně slepá;-)), pak jsme část cesty šli v chumlu, hledali co největší šišku (ze stromu), skládali báseň pro Martu, snažili se uplácat co největší  sněhovou kouli, a zapamatovávali jsme si obrázek (potápějící se loď...). 


Zatímco jsme byli venku, záhadně  zmizely dárky, které jsme přivezli pro kamarády...

Večeře byla vánoční - kapří a salát. Inu, slavili jsme přece Štědrý večer! Ve společnosti hudby a cukroví jsme si nadělili dárky, které se jako zázrakem objevily ve štábu (během naší návštěvy u kapličky, kam jsme nesli dary pro Martu).

Jen tak mezi řečí jsme vyhodnotili  některé úkoly z procházky:

→šiška - remiza

→Škubyho družina nenašla úkol s podpisem - 1:0 pro Páju

→větší kouli měla taky Pája :-)

→jako dárek pro Martu obě družiny zvolily květiny, buďto papírové lilie (?) (autorka Sirča), nebo kytici zimního roští s trojzubcem (autorem byla celá družina, hlavně teda Kírek). K našemu velkému údivu se porotě více líbily květy papírové...

→s verši si nikdo moc hlavu nelámal:

 "Marto Marto Martičko, ty jsi naše sluníčko", tvůrce Pája,

a "Jsi chladná jako ranní  rosa, když na mě dýchneš, je mi kosa" made by Nebojsa. 

Pak nám to nějak rychle uteklo, a najednou tu byl Silvestr, a s ním ohňostroj a šampus a tak dále :-).

Tentokrát jsme si dobře zatopili a tak nás žádný ranní chlad nemohl překvapit. 

Neděle už byla ve znamení   úklidu. Zejména díky Páje bylo poklizeno už v jedenáct (zatímco obvykle zametáme přibližně čtvrt hodiny před odchodem), a vzhledem k tomu, že oběd vařila Žíža (která přijela dopoledne), nebyly ani žádné stížnosti...

Po obědě Žán s Markem umyli nádobí a vedoucí se vzdálili za účelem natáčení.

Žíža se Zvonkem nás poté odvedli na autobus do Leopoldova. Výjimečně jsme vyrazili včas, bohužel jsme zapomněli, že se měnily jízdní řády, a tak jsme zmrzlí na kost stáli na zastávce ještě o dlouhých 20 minut déle... Řidič byl dobrák od kosti, nechtěl abychom měli pod nohama mokro... a tak nám nezatopil, aby nám netál sníh na botách. No, není nad zevnitř zamrzlá okna, aspoň se na ně dá kreslit:-)

Vzhledem k tomu, že tato výprava byla už podle názvu skutečná Vánoční pohoda, nebylo nutné ani počítat body, nevíme tedy kdo vyhrál ono bohatýrské klání... 

Ale co, není důležité  vyhrát..... znáte to :-) 


Stížnosti a poznámky směřujte ke Škubánkovi...

Poslední aktualizace:

Goníček - 21. 05. 2022 - 08:45:34

Náhodné foto

Podporují nás:

Jsme podporováni Jihočeským krajem
Jsme podporováni městem České Budějovice