VKDND


pátek.. :
Na nádraží se sešli Buqoj, Nebojsa, David, Jedi, Lečo a kvůli (nebo spíš díky) srážce autobusů (nikomu se nic nestalo) (víme komu) (víme co) (Jedi neví) a taky samozřejmě díky Buqojovi to stihnul i Zvonek. Goník s X měli přistoupit u Geodézie s nákupem, ale neuvěřitelnou shodou náhod tam autobus nezastavil - Xovi při tom vyklouzlo i jisté sprosté slovíčko, které se ani neodvažuju opakovat. Z Kaplice jsme vyrazili směr Líčov, kam jsme se dostali asi za hodinku. na Čtverlandu následovalo čekání na správce který měl klíče a nutno podotknout že nebylo zrovna teplo..Chvíli poté přišli i Goník a X co jeli dalším autobusem. Mírně opožděně přijely i Micro se Žížou , po nich Bystro a od té chvíle jsme byli kompletní. Snaha zatopit v kamnech vyústila v mírné uzení chatičky a lidí v ní se nacházejících.. Potom, co X připomenul svou snakekampaň přišel na nápad, jak líp nechat udit děti tím, že jim nechá kouř ze spoda protahovat do horního okýnka "aby se rychleji vyvětralo". A kdybychom v tu chvíli věděli, že to topení v kamnech není jen kvůli tomu aby nám bylo teplo, ale i kvůli večeři, a kdybychom věděli co bude k večeři, třeba bysme si to jaká je nám zima rozmýšleli o něco dýl... Pak Buqoj na rozžhavený kamna postavil hrnec s vodou... Do něj dal vařit "párky" (nic proti nim jestli vám snad připadá, že nám moc nechutnali, že se nám zdály trošku přesolený a jejich tvar že se dal připodobnit k pastě, tak nevím kde jste na to přišli..) Seškrábli jsme si k nim i hořčici, která se nejvíc nacházela v Horalkách a prasklých kelímkách. Něco se po večeři i zazpívalo, na kytaru hrálo, dokonce Mistr Bé zahrál svůj nestárnoucí hit - ho ja, ja, ja. Velmi nás to potěšilo. Tak nějak se večer nachýlil ke konci. V noci na sebe Jedi prozrazoval i nejtajnější informace, takže víme všechno. (hlavně o mimozemšťanech, zubní protéze a mezihvězdným prostoru.)
sobota :
Probuzení se odehrávalo více méně dramaticky, sice jak kdo, ale pro ty co normálně vstávají až dlouho PO půl osmé a NĚKDO je budil PŘED půl osmou, to zas tak moc fajn nebylo.. Ještě hodinu potom se pokoušel Jedi dělat sluníčko (baterkou na oku)(ne na svém oku) (na oku spících lidí) a stejně se mu to buzení úplně nedařilo. K snídani byl chleba s máslem, salámem a marmeládou, někdo měl ale i Flóru, (co byla pro Markétku, X si jí pochvaloval, jak jde krásně roztírat - ale my víme že máslo je lepší) U Švarcavy jsme vyhlásili hru o největší švarcavín, kterou vyhrál David, pak Nebojsa a Jedi (ten měl prý ale zas nejhezčí) Potom se šlo na procházku na kopec, Jedi po cestě zlikvidoval motýla a nahoře byla zas hra o největší a nejmenší šišku (největší vyhrál Jedi, Nebojsa a pak David a tu nejmenší měl Nebojsa, pak Jedi a nakonec David.) Po nenalezené cestě jsme procházku otočili nazpátek, Jedi celou cestu prohlašoval, že "i vozíčkáři mají své choutky" , těžko říct, jak na to přišel a co tím myslel... Po návratu jsme viděli Buqoje jak s láskou otírá Horalky (sušenky) od hořčice a to byl milý pohled. K obědu byl fazolový - hodně fazolový guláš. Ale byl dobrý s falešnou koninou i marmeláda byla víc konina než tato falešná konina. Pak Jedi zalezl do spacáku a vylezl po pěti minutách se slovy "já si jdu vyměnit ponožky, tyhle jsou moc mokrý" tomu by člověk nejspíš říkal postřeh. Noo a potom jsme vyrazili na procházku. Cílem nám bylo Sokolčí. Hned na začátku u zarostlý kosy, která v nás zanechala hluboký dojem, Goník vyhlásil nálety a povodeň, s tím že si každý počítá záporné a kladné body (a údajně kdo měl mít nejmíň, měl mýt nádobí) -v této větě docela záleží na tom, jak si kdo přebere vyjmenovaná slova po "em". Zanedlouho Nebojsa prohlásil, že má žízeň, čímž nad několik dalších lidí zavěsil pomyslnou hrozbu úmrtí žízní která se s nimi táhla až zpátky na Čtverland. Na žízeň jsme sbírali jablíčka, ale moc nepomáhaly:) Zanedlouho jsme se dostali k vodní přehradě, od které je Sokolčí na dohled. Pro ty, co to neviděli, jsou to moc pěkný skály. Tak jsme různými stranami vylezli nahoru na horu a tam si dali Horalku od hořčice mírně voňavou. Dolů se napřed vydali David Micro, Jedi, Nebojsa a Žíža, četli ty cedule (tam) (k tomu) (velmi poučně) a viděli pomníček horolezce (Jedi vzpomněl na svoje vozíčkáře) šli se kouknout k řece, kde byly velmi klouzavý kameny (Žíža to mírně nevybrala, ale co vyprala si alespoň kalhoty a o botách nemluvě) pak jsme to vzali zase nazpátek. Nahoře byla pumpa -žízniví se z ní snažili zoufale dostat vodu, ale Jedi si všiml, že "z ní kape jen omítka", tak toho nechali. Pak následovala prohlídka přehrady, o které Zvonek vyprávěl jak to bylo když to bylo a potom cesta zpátky.(Jedi hrál kuželník - kulečník a v louce jsme našli výbornou schovku - na nálety nás tam bylo pět) No a zanedlouho už jsme se shledali s Xem a Buqojem a zjistili jsme že přijela Pája s přítelem (omlouvám se, že nevím jméno) a že nám připravili bramboráky. U jejich přípravy byla velká debata o způsobu hodnocení plyšáků . Po večeři jsme chvíli zazpívali v rodinném Superstar kruhu, však Mistra Bé nikdo nepřekonal. Po zpěvu a odpočinku jsme si zavázali oči a byli jsme poslepu vyvedeni do lesa, na neznáme místo a opuštěni. Po chvíli to vypadalo, že jsme si, jak poznamenal Zvonek, opravdu měli sbalit věci a vzít si je - nebyli jsme si jisti, jestli se s nimi ještě shledáme. Nakonec jsme našli rozcestí se stromem a my-víme-čím a odtud se dostali na správnou cestičku vedoucí na správnou cestu vedoucí správným směrem. Brzy po návratu nastal čas kdy Mistr Bé zahrál svou ukolébavku, a tak šli někteří spát, ale ještě než usnuli, povídali si v polospánku...o tom, že třeba to mládě přijmou ty kachny, že Jedi by měl přinést lak na nehty a Jedi do toho vstupoval zrychlenou větou "Živano řekni i a já ti řeknu aa " ...zkrátka sladké sny...
neděle :
Ikdyž NEKTEŘÍ byli vzhůru zase už od šesti, musíme s vděkem říct, že se tentokrát ráno až tak hlučně neprojevovali.. Asi i z toho důvodu se vstávání mírně protáhlo a snídaně se uskutečnila v půl jedenácté. Ještě musím poznamenat celovýpravovou hru Zvonka a Žíži o větší.. ..prasátko, protože Zvonek si na kalhoty (hrací pole) včera večer vykydl něco, co by ho údajně jistě poslalo do vedení, ale nevzpomněl si co to bylo, tak Žíža měla na kalhotách asi víc nechtěných vzorků jídel. Po snídani se šlo na procházku, která vedla na Dálavu a lesem zpátky a asi za hodinu jsme se vrátili a šli si sbalit. (největší úkol to byl pro Nebojsu) Oželeli jsme i sejráče, protože sýr nebyl v takovém skupenství, aby se z něj daly vyrobit, rozloučili se s Pájou a Bystrem a vydali jsme se na cestu na autobus, Jedi po cestě slyšel zvířata a komentoval to slovy "nějaký psi a krávy tam mečí". A o něco dál jako jediný neudržel rovnováhu na kamenech u řeky (připomněli jsme mu jeho vozíčkáře). Do Benešova jsme dorazili o hodinu dřív a tak se bavíme čím se dá, jíme vlnky a sýr co byl původně na sejráče, (víme dobře kdo co dělá se sýrem:) (a kdo kolik hodil do kašny) Nebojsa se celým batohem prohrabal aby našel peněženku a když tam vracel věci, nevešel se mu tam svetr...
Buqoj: "Proč držíš ten svetr?"
Nebojsa: "Já ho měl na sobě."
X: "Vždyť jsme ti ho sám balil do toho batohu."
Buqoj(s klidem kostatuje) "Aha... tak mi trochu lhal..no nevadí"
Potom už ale přijel autobus a za necelou hodinku jsme za hraní různých slovních her dorazili do Budějc, k nádraží, rozešli se domů a tím skončilo Velké Klání Družin Na Dálku, - na Čtverland.

Poslední aktualizace:

Goníček - 21. 05. 2022 - 08:45:34

Náhodné foto

Podporují nás:

Jsme podporováni Jihočeským krajem
Jsme podporováni městem České Budějovice